V první světové válce bojovalo 1,5 milionu mužů odvedených z českých
a moravských okresů, z nichž padlo 138 000 na straně monarchie a asi pět a půl tisíce
(jen do konce války) v legiích. Více než 90 000 dobrovolníků zformovalo
Československé legie ve Francii, Itálii a Rusku, kde bojovali proti
Centrálním mocnostem (tedy i rodnému Rakousko-Uhersku) a posléze i proti
bolševikům. Po porážce Rakouska-Uherska byly 28. října 1918 země Koruny
české, část Uherského království a Podkarpatská Rus sjednoceny do
nového státního útvaru Československa.
Prvním prezidentem Československa
byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk. V období od vzniku státu až do
zániku první republiky bylo Československo unitárním státem a zůstalo
jediným demokratickým státem ve střední Evropě.
Přes svůj deklarovaný národní charakter (viz čechoslovakismus) mělo
Československo na svém území významné německé, maďarské, polské a
rusínské národnostní menšiny.
Po vyhlášení nezávislosti došlo k
pohraničním konfliktům s Polskem a Maďarskem stejně jako k nepokojům v
německých oblastech země.
Problém nepřátelských sousedů se
Československo pokusilo vyřešit spojenectvím zvaným Malá dohoda,
systémem spojeneckých smluv s Francií a Británií a od roku 1935 i
smlouvou se Sovětským svazem.
Německá menšina v pohraničí se v důsledku
Velké hospodářské krize, masivní nezaměstnanosti a intenzivní nacistické
propagandy radikalizovala a začala požadovat odtržení od
Československa. Tyto snahy reprezentovala SdP vedená Konradem Henleinem.
Na nátlak nacistického Německa a evropských mocností bylo v září roku
1938 Československo Mnichovskou dohodou (podepsána Německem, Francií,
Británií a Itálií) donuceno postoupit Německu pohraničí (tzv. Sudety).
Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či
Mnichovský diktát, jelikož zástupci československé strany k jednání
přizváni nebyli a vojenská aliance Československa s Francií a Británií
se ukázala jako zbytečná. Jižní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi
připadly Maďarsku, malou část československého území (zejména oblast
Těšínska) získalo Polsko.
Tento okleštěný státní útvar se psal se
spojovníkem (Česko-Slovensko) a je nazýván druhá republika.
