V letech 1867 až 1918 země Koruny české spadaly pod Předlitavsko. V českém národním obrození a následujícím boji o české politické sebeurčení se prosadila myšlenka jednotného a jediný spisovný jazyk používajícího „národu českého v Čechách a v Moravě“, jak to formuloval z Moravy pocházející obrozenec František Palacký.Se zánikem Rakouska-Uherska zaniklo i markrabství a moravský zemský sněm, ale Morava zůstala jako země Moravská i nadále správním celkem v rámci nového samostatného státu Československé republiky (Československa).
V roce 1928 byla Morava spojena s československou částí Slezska do země Moravskoslezské, která existovala do roku 1948.
Od
roku 1949 bylo území Československa rozděleno na kraje. Morava jako
správní jednotka zanikla. Morava je ovšem dodnes vnímána jako celek. Po
poválečném vysídlení Moravanů německé národnosti, kteří převažovali v
některých oblastech Moravy, zde žije obyvatelstvo většinově mluvící
moravskými nářečími a hlásící se k moravské popřípadě české národnosti.
Moravané se etnograficky a lingvisticky dělí do tradičních oblastí, k
nimž patří Haná, Valašsko, Slovácko, Horácko a Lašsko.
