Trvalejším státoprávním důsledkem Pražského jara zůstala federalizace
Československé socialistické republiky, nastolená k 1. lednu 1969, jež
unitární stát formálně změnila na federaci dvou suverénních národních
států – České socialistické republiky (ČSR) a Slovenské socialistické
republiky (SSR).
Sametová revoluce, zahájená 17. listopadu 1989, svrhla komunistický
režim a umožnila obnovu demokracie a svobodného podnikání, byť
společenská transformace zároveň způsobila dramatický nárůst
kriminality, značné zadlužení státu a prohlubování federalizace až k
rozpadu státu. Z názvu federálního státu a obou národních států bylo v
roce 1990 vypuštěno slovo socialistický a Česká republika
získala své vlastní státní symboly.
Od roku 1990 začala být opožděně uváděna do praxe federalizace, která
sice formálně platila již od roku 1969, ale prakticky byla do značné
míry zmrazena. Mezi oběma složkami federace, Českou republikou a
Slovenskou republikou, rychle narůstaly rozpory (viz pomlčková válka),
které nakonec vedly k rozpadu společného státu.
Československo zaniklo
mírovou cestou k 31. prosinci 1992. Dosavadní národní republiky
převzaly právní řád zanikající federace a rozdělily si její majetek a
závazky.
