Po únoru 1948 začal nový komunistický režim pracovat na správní reorganizaci Československa. Výsledkem bylo (kromě jiného) zrušení zemského zřízení a rozčlenění republiky na kraje. Podoba krajského zřízení byla vládou Československé republiky schválena v listopadu 1948. Bylo rozhodnuto o zřízení třinácti krajů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a šesti krajů na Slovensku. Národní shromáždění Československé republiky tyto změny odsouhlasilo a zavedlo úplnou centralizaci správního aparátu.
1. ledna 1949 bylo území Československa rozděleno mezi nově vzniklé kraje. Ty nerespektovaly dřívější historické hranice českých zemí. Bývalá země Moravskoslezská byla rozdělena mezi Brněnský kraj, Gottwaldovský kraj, Jihlavský kraj (zasahující hluboko do Čech), Olomoucký kraj a Ostravský kraj. Několik dříve moravských obcí se stalo součástí Českobudějovického kraje a Pardubického kraje.
9. dubna 1960 byl Národním shromážděním schválen zákon o reorganizaci územní správy. Jím se rušilo členění platné od roku 1949. Zákon vstoupil v platnost 1. července 1960. Výrazně se jím snížil počet krajů. Ani nové rozdělení ale nekopírovalo historické hranice zemí. Na tomto základě byla převážná část území někdejší země Moravskoslezské přerozdělena mezi Jihomoravský kraj (jeho součástí se stala i osada Jobova Lhota, historicky patřící k Čechám) a Severomoravský kraj. Severozápad Moravy a okolí Svitav a Moravské Třebové byly začleněny do Východočeského kraje.
V roce 2000 byla tato území začleněna do Pardubického kraje.
Jihozápad Moravy (Dačicko) byl začleněn do Jihočeského kraje.
S výjimkou katastrálních území Vesce u Počátek, Prostý a Horní Vilímeč, které nyní náležejí k českému městu Počátky v kraji Vysočina), byla tato území po roce 2000 přičleněna k Budějovickému kraji, dnes Jihočeskému kraji.
Za pražského jara v roce 1968 byl z iniciativy poslanců Jihomoravského kraje a nově založené Společnosti pro Moravu a Slezsko podán „Návrh na státoprávní a územní uspořádání Československé republiky“, která se měla stát trojdílnou federací tří rovnoprávných státoprávních subjektů Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska. Návrh ale přijat nebyl a stát byl uspořádán federativně na národnostním principu dvou hlavních národů Čechů a Slováků. Parlamentem České socialistické republiky se stala Česká národní rada, již tvořili poslanci z Čech, Moravy i Slezska.
Federální shromáždění dne 9. května 1990 přijalo usnesení, které odsoudilo zrušení Země Moravskoslezské a vyslovilo v něm pevné přesvědčení, že „nové ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví“. Poslanci moravských politických stran zvolení v prvních svobodných volbách předložili návrh zákona na obnovení zemského zřízení. Předsednictvo České národní rady (ČNR), kde mělo převahu Občanské fórum, jej však ve výborech zamítlo.
Zejména na počátku 90. let 20. století pak proběhly ještě další snahy o obnovu Moravy jako autonomní země. Vyšly však naprázdno. Na počátku roku 1992 předložila vláda Petra Pitharta (KDU-ČSL) návrh na zemské uspořádání. Po letech letech tento politik řekl: "Zklamal mě rozpad společného státu, zklamala mě prosazená podoba územně správního uspořádání. Moje vláda předložila na jaře 1992 návrh na zemské zřízení se zachováním bývalých okresů, který se ani neprojednával, ale jen proto, že se blížil rozpad federace a byly obavy z "nového dualismu"." Československo skutečně k 31. prosinci 1992 zaniklo a v roce 1997 došlo k prozatím poslední úpravě moravsko-slovenské státní hranice, čímž se některé moravské pozemky, včetně osady U Sabotů, staly součástí Slovenska.
Dne 1. ledna 2000 vstoupil v platnost zákon, který na území České republiky vytvořil čtrnáct krajů, územně samosprávných celků. Tyto nově vzniklé kraje rovněž nerespektují historické zemské hranice.
Po sametové revoluci v roce 1989 se objevilo množství politických stran, hnutí, sdružení a spolků, které dohromady vytvářejí tzv. moravské hnutí. Toto hnutí se snaží o obnovu samosprávy Moravy a Českého Slezska. V první polovině 90. let 20. století bylo významné Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS), které v parlamentních volbách té doby získalo několik mandátů.
Politický význam moravistických stran však již v polovině 90. let upadl a od té doby je marginální záležitostí. Na aktivity HSD-SMS se pokusila navázat strana Moravané, od níž se v roce 2018 oddělilo Moravské zemské hnutí. Součástí moravského hnutí je také např. kulturní spolek Moravská národní obec.
