O území České republiky se hovoří jako o českých zemích, což je
pomocný historicko-zeměpisný termín používaný jako obecné označení pro
území zeměpisně odpovídající České republice. Znamená to tři historické
"české země" – Čechy, Moravu a českou/moravskou část Slezska.
Pojem vychází ze zažitého zemského členění politického útvaru na území
dnešní České republiky. To vydrželo od středověku až do roku 1928. Tehdy
byla Morava a České/Moravské Slezsko spojeny do jednotné Moravskoslezské země.
Popřípadě až do roku 1949. Tehdy byly země administrativně zrušeny.
Nicméně i poté se jako české země označovala českomoravská část
Československa. Vymezení pojmu české země však kolísá. Součástí území
České republiky jsou i tzv. České Rakousy, což je k ČSR připojená část Vitorazska a Valticko. Ty byly do roku 1919 součástí Dolních Rakous.
Oficiální název státu složeného z Čech, Moravy a Slezska je podle ústavy Česká republika.
Podstatná část veřejnosti dnes nepoužívá jí některými sdělovacími
prostředky vnucované slovo Česko pro země tvořících Českou republiku. S
větším prospěchem a lépe ve stejné situaci využívá přesné označení
Čechy, Morava nebo Slezsko. Část veřejnosti slovo Česko je toleruje
pouze, je-li použito jen ve smyslu Čech. Tady ovšem dochází k nechtěnému
matení pojmů.
Zpočátku, krátce po roce 1918, tehdy ovšem v jiných podmínkách, po
kratší dobu a v daleko menší míře bylo odmítáno i označení
Československé republiky coby Československo.
Jedno z užití výrazu Česko je doloženo v roce 1704 jako označení zahrnující celé Čechy, v roce 1777 opět jako synonymum ke slovu Čechy.
V době národního obrození se používaly i tvary češský a Češsko
odvozené ze základu „Čechy“. Nesprávně se v té době užíval i tvar
čechský. Vliv na vypadnutí jednoho "s" z termínu měla také jazyková
úspornost. Od 19. století se výraz Česko někdy objevuje nejen jako
označení pro Čechy ale pro celé české země.
V tomto významu jej od roku 1938 začal prosazovat moravský jazykovědec František Trávníček.
Slovník spisovného jazyka českého v roce 1960 jej uvádí v obou významech a jako zastaralý.
Slovník spisovné češtiny z roku 1978 archaičnost konstatuje u prvního
významu. Ve významu označení české části federace stylovou příznačnost
neuvádí.
Na jaře 1993 Český úřad zeměměřický a katastrální na základě pověření
vlády určil Česko jako jednoslovné označení čerstvě osamostatněné České
republiky. Proběhly a probíhají vášnivé a stále trvající spory. Pojem
podporuje část České geografické společnosti (její vedení, část členů).
Označení odporoval prezident Václav Havel a další osobnosti a obyčejní
občané. Termín se i díky snaze spolku pro jeho prosazení výrazně
rozšířil (viz slova Vladimíra Železného, bývalého ředitele televize
Nova: "Čechy, Morava, Slezsko, to je naše Česko"). Zachoval si značnou
míru spornosti. Spousta lidí s jeho užíváním pro Čechy, Moravu a Slezsko
nesouhlasí. Mnozí lidé jej, když jej slyší nebo čtou, pociťují jako
nepříjemný, chápou jej jako nepravdivý.
Státní symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní vlajka
(Česká republika po rozpadu federace převzala i původní vlajku
Československa, jelikož Slovensko nemělo zájem tuto vlajku použít), standarta prezidenta, státní pečeť, státní barvy a státní hymna Kde domov můj?
Státní symboly poukazují na tradice středověkého českého státu
(znak), husitského hnutí (heslo na prezidentské standartě), národního
obrození (hymna) a Československa (vlajka).
